Už se vás někdy někdo zeptal, jak máte velký byt?
Co v takovém případě odpovíte? Nejspíš řeknete něco jako 2+kk nebo 3+1 a možná přidíte i výměru: 32 m² nebo 64 m², ale z toho je 10 m² balkon.
A odpověď? „Hmm… tak to je dobrý, to se vám určitě dobře bydlí.“
A jedeme dál. Konverzace je ukončena.
Dospělí si potrpí na číslice. Když jim vypravujete o novém příteli, nikdy se vás nezeptají na věci podstatné. Nikdy vám neřeknou: „Jaký má hlas? Které jsou jeho oblíbené hry? Sbírá motýly?“ Místo toho se vás zeptají: „Jak je starý? Kolik má bratrů? Kolik váží? Kolik vydělává jeho otec?“ Teprve potom myslí, že ho znají. Řeknete-li dospělým: „Viděl jsem krásný dům z červených cihel, za okny muškáty a na střeše holuby…“, nedovedou si ho představit. Musíte jim říci: „Viděl jsem dům za sto tisíc franků.“ Tu hned zvolají: „Ach, to je krása!“
Antoine de Saint-Exupéry, Malý princ
Ona totiž velikost bytu a hlavně podlahové plochy není zcela vypovídající. Pod 2+kk si sice představíte dvě místnosti, kde součástí jedné je kuchyň, ale nevíte nic o tom, jak jsou místnosti velké, uspořádané, jak se v nich žije. Informace o podlahové ploše vám s touto představou pomůže a blíže ji upřesní, ale také sama o sobě nestačí. Když chcete získat celkový obrázek bytu, je toho tolik ke zkoumání!
Přesto bych řekla, že i samotné číslo výměry bytu je informace podstatnější než to, kolik je komu let nebo kolik má bratrů. Plocha bytu je součástí jeho charakteristiky. Jedním z upřesňujících údajů je rozdělení podlahové plochy na plochu obytnou a obslužnou.
Ve zkratce je to tak, že obytné místnosti jsou ty, které využíváme k činnostem, aktivitám a žití (a trávíme v nich většinu času). Obslužné místnosti (plochy) jsou ty, které tvoří zázemí, propojují nebo plní funkci úložných prostorů (a dlouhodobě se v nich nevyskytujeme).
Jak ale poznám, který prostor kam spadá? Parametry obytné místnosti jsou definovány níže. To, co je nesplňuje, spadá do plochy obslužné.
Obytná místnost:
je určena k trvalému bydlení,
má dostatečné přímé denní osvětlení,
má možnost přímého větrání,
má možnost vytápění s možností regulace tepla,
a splňuje minimální plochy a minimální rozměry místnosti.
Minimální plochy
Nejmenší plocha obytné místnosti, aby splňovala definici obytné místnosti, je 8 m² (odpovídá jednolůžkové ložnici). Existuje ale spouta upřesnění, které minimální plochu zvětšují.
Minimální plocha jednolůžkové ložnice je 8 m².
Minimální plocha dvoulůžkové ložnice je 12 m².
Minimální plocha kuchyně (tak, aby byla obytnou místností) je 12 m². Pokud má méně m², nejedná se o obytnou místnost.
Pokud je kuchyň spojena s obývacím pokojem, musí mít tato místnost minimální plochu 16 m² (platí pro byt s 1 až 2 obytnými místnostmi). Dále se hodnoty liší pro byty s jiným počtem místností v závislosti na tom, zda se jedná o obývací pokoj se stolováním nebo bez, s lůžkem nebo bez.
Minimální šířky
Minimální šířka obývacího pokoje je 3300 mm.
Minimální šířka jednolůžkové ložnice je 1905 mm.
Minimální šířka dvoulůžkové ložnice je 2400 mm.
Minimální výšky
U výšky místností pracujeme s pojmem světlá výška. Světlá výška je rozměr mezi podlahou a nejnižším bodem stropu a požadavky na minimální světlou výšku se liší s ohledem na konkrétní místnosti.
Minimální světlá výška obytné místnosti v rodinném domě je 2,5 m.
Minimální světlá výška obytné místnosti v bytovém domě je 2,6 m.
Minimální světlá výška prostorů pro osobní hygienu je 2,3 m.
Minimální světlá výška obytných místnosti v podkroví je 2,3 m (nejméně nad polovinou podlahové plochy místnosti, do které se nezapočítává plocha s měnší světlou výškou než 1,2 m).
Pokud tedy chcete zanalyzovat váš byt a rozdělit ho na plochu obytnou a obslužnou, je potřeba se u každé místnosti podívat, zda splňuje výše uvedené podmínky. Pokud ano, můžete plochu místnosti započítat do plochy obytné. Pokud ne, tak ne.
Proč to vlastně zjišťovat?
Některé byty jsou navrženy poměrně úsporně a obytná plocha převládá. U některých vás ale možná překvapí, jak moc velká je obslužná plocha. Čím více obslužné plochy, tím méně prostoru k žití. Ano, i koupelnu, chodbu a komoru využíváme (a k žití slouží), ale je to prostor, který nevyužíváme dlouhodobě během dne.
Přece jen 1 m² obývacího pokoje je (většinou) užitečnější než 1 m² chodby.
Je tedy dobré vědět, jak na tom zrovna váš byt je a případně se při změně zamyslet nad tím, zda se nedají některé obslužné plochy využít efektivněji.
